Konec rýču v zahradách

Jakub Kašpar

Arnošt Tabach z Nadace rytíře Františka Horského, která se specializuje na ekologické obdělávání země, upozorňuje, že zemi jenom uškodíme, obděláme-li ji rýčem. "Rýč nebo pluh necháme rezivět, protože převrstvování ničí půdní organismy", říká A. Tabach.

Mikroorganismy, pro úrodnost půdy velice důležité, jsou buď aerobní (dýchající vzduch) či anaerobní (žijící pod zemí bez přístupu vzduchu). Obrátíme-li drn rýčem, zničíme oba typy těchto drobných pomocníků. Takže zpátky k motykám.
Nevyplácí se ani bezhlavě bojovat s plevelem. Podle A. Tabacha mohou být užitečné i ty rostliny, od kterých bychom to nečekali. "Na zahrádce neničíme zejména plané okoličnaté (mrkvovité) rostliny, protože podporují užitečný hmyz", upozorňuje Arnošt Tabach na možné neuvážené zásahy.
Při setbě nezapomínejme na to, že nejodolnější proti škůdcům jsou smíšené kultury. Plodiny střídáme a pěstujeme třeba i více druhů na jednom záhonu.

Proti škůdcům pomáhají hmyzožraví ptáci. Na okolní stromy tedy rozvěšujeme ptačí budky. Hmyzožraví ptáci rádi sídlí i v remízkách, živých plotech a keřích. Chemická hnojiva lze podle Nadace naprosto vyloučit. Rostliny si ve vhodných kombinacích leckdy dokáží pomoci samy. "Cibuloviny například omezují bakteriální choroby, aksamitník a měsíček svými kořenovými výměšky ničí půdní háďátka". Jako lapač mšic slouží lichořeřišnice, mandelinka neodolá lilku. Mnozí už vyzkoušeli, že třeba proti háďátkům pomáhá, když ve vodě na zalévání necháme přes noc macerovat kopřivovou nať, ale možná není tak známou skutečností, že odvar z vratiče zabrání řádění obalečů na jabloních. "Nesmíme zapomenout na to nejdůležitější", říká Arnošt Tabach, "být citliví vůči přírodě". Kdo bere, musí umět také dávat.

Jakub Kašpar (Ekolist)