Jak snadno šetřit energii

Program energetických úspor

V bytech a rodinných domech (t.j. v domácnostech) se spotřebovává poměrně velké množství energie (přibližně 30 % z celkové spotřeby energie ). Je dobře známo, že převážná část spotřebované energie se získává z fosilních paliv či jaderných elektráren, což je z hlediska životního prostředí značně nepříznivé.

Je také zcela jasné, že nepotřebujeme energii jako takovou - potřebujeme "služby", které nám energie poskytuje t.j. teplo a světlo v bytě, chladno v lednici, fungující domácí spotřebiče atd. Lze diskutovat o tom, jaké minimální množství energie je na zajištění chodu domácnosti nezbytné, jisté však je, že současná spotřeba je neúměrně vysoká a že je mnoho možností, jak ji snížit a při tom zachovat (nebo dokonce zvýšit) komfort bydlení.

Šetřit lze i zadarmo

Soustředíme se na některá jednoduchá a relativně levná opatření, jejichž realizace je v silách většiny lidí. Nemusí jít vždy jen o úspory energie. Nahrazení části spotřebované energie - například energií sluneční - je z hlediska životního prostředí stejně přínosné. Mnohá velmi účinná opatření, která jsou často zadarmo, nemají technický charakter a jsou spíše malými změnami životního stylu a návyků.

Energetická inventura

Sledování spotřeby

Než se začneme zabývat jednotlivými možnostmi úspor, je dobré se podívat blíže, na co vlastně energii v domácnosti spotřebováváme. Při vynaložení určitého úsilí je možno zjistit, jaká je spotřeba energie na vytápění, ohřev vody a na provoz elektrických spotřebičů pro vaši konkrétní domácnost (stačí měsíčně, či ještě lépe týdně zaznamenávat spotřebu vody, plynu, elektřiny a tepla). Je to velmi užitečné pro určení významu jednotlivých úsporných opatření a pro pozdější posouzení jejich přínosu.

Efekt opatření

Protože pro provádění úsporných opatření máme k dispozici jen určité množství prostředků (peníze a čas) je nutné se přednostně soustředit na opatření, která přinesou relativně velký efekt vzhledem k vynaloženým nákladům.

Spotřeba domácnosti Z obrázku jasně vyplývá, že nejvíce energie se spotřebuje na vytápění a ohřev vody, eventuelně ještě na vaření; do těchto oblastí bychom tedy měli zaměřit svou pozornost nejdříve. Naproti tomu je okamžitě vidět, že náhrada žárovek oblíbenými kompaktními zářivkami zásadním způsobem spotřebu energie v domácnosti neovlivní. To neznamená, že bychom o ní neměli uvažovat. Jde jen o to, abychom si uvědomili všechny souvislosti.

Vytápění

Spotřeba energie na vytápění je v rozhodující míře určována tepelnými ztrátami daného bytu či domu a v menší míře pak vytápěcím systémem a životním stylem obyvatel.

Podíly tepelných ztrát různými částmi stavební konstrukce průměrného rodinného domu a bytu ve vícebytovém domě jsou uvedeny v tabulce. Poměr tepelných ztrát jednotlivými částmi znatelně závisí na tvaru domu a relativní velikosti oken.

Tepelná pohoda

Tepelná pohoda je důležitější než naměřená teplota. Pokud máte v místnosti 25oC a zebou vás nohy od studené podlahy, pak se určitě necítíte dobře. Na tepelnou pohodu mají důležitý vliv i vlhkost vzduchu nebo barva interiéru. V místnosti s červenými závěsy je pocitově tepleji než v modrém salónku.

Vlhkost vzduchu

V místnosti s vlhkostí vzduchu menší než 30 % je k dosažení stejného pocitu tepla potřeba dosáhnout o 2oC vyšší teploty než v místnosti s 60 % vlhkostí. Vlhkost se dá snadno zvýšit pomocí pokojových květin nebo jednoduchých výparníků na radiátory. Nic se však nemá přehánět. Pokud vlhkost překročí 70 % hrozí vznik plísní a vlhnutí zdiva.

Okna

Přestože je plocha oken podstatně menší než plocha stěn uniká tudy značné množství tepla a proto je vhodné začít se snižováním ztrát právě zde.

Teplo uniká oknem třemi způsoby :

- infiltrací
- konvekcí
-radiací

Infiltrace

Těsnění oken

(oknem "táhne"); tento únik tepla je zvláště znatelný při větrném počasí a někdy se projevuje i pohybem záclon na oknech. V současné době existuje celá řada těsnicích materiálů, kterými lze okna a dveře zatěsnit a tak infiltraci podstatně snížit. Zřejmě nejvhodnější jsou těsnění ukládaná do vyfrézované drážky (nejčastěji ze silikonu), která mají dlouhou životnost a nevadí jim ani různá šířka spáry. I s montáží stojí kolem 25 Kč/m. Levnější jsou nalepovaci pásky v ceně od 7 Kč/m, které ale mají podstatně kratší životnost. Samozřejmě, že lze použít i klasický kovotěs. Pro spodky dveří existují nejrůznější těsnicí pásky a lišty. V některých případech jsou netěsnosti i mezi rámem okna a zdí; ty je možné zatěsnit nějakým trvale plastickým tmelem.

Větrání

Snížení infiltrace po zatěsnění je velmi výrazné a investice se zaplatí zpravidla do 1-2 roků . Je však třeba pamatovat na to, že v místnostech, kde jsou lidé je třeba zajistit přiměřené větrání; nejjednodušší je vždy po 1-2 hod krátce vyvětrat průvanem; vzduch má jen malou tepelnou kapacitu a při rychlém větrání nedojde ke znatelnému ochlazení stěn. Lze říci, že největších úspor dosáhneme zatěsněním v těch místnostech, kde se větrá málokdy a nejmenších úspor tam, kde je třeba větrat intenzivně.

Konvekce

Izolační dvojskla a trojskla

V okně neizoluje sklo, ale vrstva vzduchu při jeho povrchu. Čím více těchto vrstev máme, tím menší je celkový průstup tepla oknem. Dvojitě zasklené okno ztrácí 2,5x méně tepla než jednoduché a trojité okno má ztrátu asi 2/3 hodnoty pro okno jednoduché. Ve většině případů lze přidat další tabuli skla na stávající okno a snížit tak jeho tepelnou ztrátu. Na našem trhu existuje několik typů rámečků pro tento účel.

Radiace

Závěs na noc

Teplo se mezi místností a sklem okna a mezi vnitřním a vnějším oknem přenáší též radiací (dlouhovlným infračerveným zářením, tepelným sáláním); tento přenos tepla přispívá k tepelné ztrátě okna sice o něco méně než konvekce, přesto je významný. Nejlacinějším prostředkem je zatahování závěsů hned, jakmile se setmí. Pozor však na velmi častý nešvar, když závěs či záclona úplně zakrývají topení.

Používání rolet a žaluzií

Tepelnou ztrátu radiací lze omezit pomocí speciálních fólií, které jsou průhledné pro viditelné světlo, ale dlouhovlné infračervené záření odrážejí; nevýhodou je značná cena a snížení propustnosti okna pro sluneční svit, což je např. u jižních oken energeticky nevýhodné. Pokud se spokojíme se snížením ztráty jen v noci (zimní noc trvá 2/3 času

) pak lze použít reflexní roletu, t.j. např. roleta z pokovené fólie, hliníkové lamelové žaluzie (pozor nesmí být nijak natřené!) nebo docela obyčejný Alobal nalepený na běžnou látkovou roletu (na vnitřní stranu).

Izolační okenice

Velmi výrazně lze snížit noční tepelné ztráty oken použitím tepelně izolačních okenic; dobře těsnící okenice s několika centimetry izolace sníží tepelnou ztrátu okna téměř na úroveň okolní zdi. Pokud jsou již na domě nějaké okenice osazeny nemusí být jejich úprava příliš drahá.

Proudění vzduchu kolem oken

Tepelné ztráty okny se mohou znatelně zvýšit pokud je pod oknem topné těleso a teplý vzduch stoupá pod záclonou či závěsem podél okna. Ve většině případů tomu lze jednoduše zabránit tak, že nad radiátor osadíme poličku, která odvede teplý vzduch dále od okna.

Tepelný zisk

Okna nejsou jenom místy, kde teplo ztrácíme; za slunečných dnů mají v zimě kolem poledne osluněná jižní okna tepelný zisk řádově 10x větší, než je jejich tepelná ztráta. Pokud z okna odtáhneme záclonu můžeme zvýšit množství záření pronikajícího do pokoje o dalších 10-20%. Značně větší tepelné zisky, v porovnání s okny, umožňují tzv. zimní zahrady, prosklené prostory na jižní straně domu. Jednodušší a levnější, než stavba zimní zahrady, je zasklení existující lodžie.

Stěny

Fólie za radiátory

Speciálním případem jsou zdi za radiátory, zvláště pokud je tam zeď zeslabená výklenkem, nebo pokud máme ploché panelové radiátory o značné ploše. Nejjednodušší možností je nalepení nebo zasunutí reflexní fólie za radiátor (princip je stejný jako v případě oken). Fólie o rozměru 0,5x1 m stojí přibližně 30 Kč. Lze použít i Alobalu v kombinaci s izolační vrstvou z nějakého tepelně odolného materiálu.

Izolace vnějších stěn

Dodatečné tepelné izolace stěn jsou zpravidla nejdražší položkou a jejich návrh a realizaci je vhodné svěřit odborné firmě. Obvodové zdi bychom měli zateplovat vždy z vnější strany, pokud však dům nelze izolovat z vnějšku pak platí, že vnitřní izolace je lepší než žádná. Místnosti izolované zevnitř vychladnou rychleji, než kdyby byly izolovány z vnějšku, ale zase se rychleji vytopí.

Stropy

Izolace půdy

V mnoha starých domech je mezi stropem a podlahou půdy mezera15-20 cm (podle tloušťky trámů). Tepelně-izolační vlastnosti stropu lze významně zlepšit vyplněním této mezery (prostor mezi trámy) vhodným tepelně- isolačním materiálem. Je možno použít např. minerální vatu, celulózová vlákna z recyklovaného papíru CLIMATISER eventuelně samozhášivý pěnový PS. Praktické provedení závisí na konkrétních podmínkách; zvláště jednoduchá je aplikace celulózových vláken CLIMATISER "zafoukáním" skrz navrtané otvory v podlaze půdy.

Podlahy

Studená podlaha má snad nejhorší vliv na tepelnou pohodu místnosti. Situaci lze rychle řešit podlahovou izolační fólií, jež je k dostání v prodejnách koberců a která se uloží pod koberec (cena přibližně 20 Kč za m2). Stejnou službu může poskytnout i starší koberec.

Regulace vytápění

Existuje celá řada možností jak regulovat vytápění. Většinou se reguluje teplota otopné vody buď podle venkovní teploty nebo podle teploty v "referenční" místnosti nebo se zapíná a vypíná kotel či oběhové čerpadlo pomocí termostatu v referenční místnosti. Pro přesnější udržování teploty v jednotlivých místnostech jsou vhodné termostatické ventily.

Termostatické ventily Termostatické ventily omezují průtok topné vody radiátorem při dosažení nastavené hodnoty teploty a zabraňují tak přetápění. Zvláště užitečné jsou v místnostech s velkými jižními okny, (zde v době slunečního svitu prakticky není potřeba topit), nebo v kuchyni, kde jsou často značné tepelné zisky od různých spotřebičů. Instalace termostatických ventilů není příliš obtížná ani nákladná, jejich správná funkce však závisí i na správném seřízení průtoků jednotlivými radiátory, je proto vhodné zadat jejich instalaci odborníkovi.Další úspory energie lze dosáhnout tím, že v noci nebo v době kdy některé místnosti nepoužíváme, vytápíme na nižší teplotu. Lze to zajistit pomocí některého typu časové a prostorové regulace.

Topení biomasou

Z hlediska snižování spotřeby fosilních paliv je velmi výhodné použití dřeva resp. dřevěných pilinových briket (dřevo je obnovitelný zdroj energie). Na trhu existuje celá řada speciálních kotlů, které mají dobrou účinnost a uživatelský komfort.

Ohřev teplé užitkové vody

Podobně jako v případě vytápění platí, že nejefektivnější metoda je úspora -snížení spotřeby vody. Jedna kapka za sekundu znamená m3 za měsíc.

Koupání

Značné množství teplé užitkové vody (TUV) se spotřebuje při koupání ve vaně (přibližně 100 litrů). Náhrada koupání sprchováním uspoří více než 60 % a při použití úsporné sprchové hlavice více než 70 % teplé vody. Naopak při mytí nádobí je výhodnější nemýt ho pod tekoucí vodou, ale napustit si dřez.

Solární kolektory

V mnoha domácnostech je používán elektrický zásobníkový či průtokový ohřívač; zde je (nebo brzy bude) z ekonomického hlediska výhodné použití solárních kolektorů pro ohřev vody, kterými lze ušetřit (resp. nahradit) 40-60 % roční spotřeby energie na ohřev TUV. Výhodné je také použití pákových baterií. Jednak je lze lépe nastavit a jednak jsou méně poruchové.

Vaření

Hrnec a plotýnka

I když se to nezdá, jedním z nejdůležitějších předpokladů úsporného vaření je, aby hrnec správně "seděl" na plotýnce. Vyboulené dno zvyšuje spotřebu o 30 %. Kolem hrnce menšího než plotýnka či plamen zbytečně uniká teplo. Hrnec, který je větší než plotýnka prodlužuje dobu vaření a tím i tepelných ztrát. Ztráty z nesprávné velikosti mohou dosáhnout až 30 %.

Poklička

Poklička brání zbytečnému odpařování vody při vaření a tím i ztrátám. Vaření bez pokličky může znamenat spotřebu energie až o 50 % vyšší.

Tlakový hrnec

Při vaření jsou největší ztráty odpařováním vody t.j. je dobré se vyvarovat příliš intenzivního varu; teplota varu (a na ní závisící délka vaření) je dána tlakem nad kapalinou. Použití tlakového hrnce přinese proto znatelnou úsporu ve spotřebě energie.

Praní

Je vhodné maximálně naplnit pračku a rozdělit prádlo podle toho, jakou teplotu při praní vyžaduje a používat nejnižší možné teploty. Snížení teploty z 90 na 60oC se sníží spotřeba zhruba o 40 %. Existují pračky, které si napouštějí podle potřeby zvlášť teplou a studenou vodu; jsou zvláště výhodné, máme-li např. instalovány solární kolektory pro ohřev TUV. Samozřejmostí by mělo být praní pouze se zcela naplněnou pračkou.

Sušička

Sušičky zatím u nás nejsou příliš rozšířeny, což je dobře. Jednak mají velkou spotřebu energie a jednak klasické sušení na šňůře je šetrnější k prádlu. Pokud však je nutné sušičku používat, pak by mělo být samozřejmé odstředění při minimálně 1000 ot/min.

Osvětlení

Kompaktní zářivky

Používání oblíbených kompaktních zářivek představuje nejjednoduší způsob, jak snížit spotřebu na osvětlení. Zde je dobré jen připomenout, že i běžné trubicové zářivky jsou téměř stejně účinné a že použití kompaktních zářivek je nejvýhodnější tam, kde svítíme delší dobu a kde máme vyšší tarif. Není zatím z finančního hlediska účelné např. osadit kompaktní zářivky v bytě, kde používáme elektrický přímotop s nízkým tarifem po 20hod denně; s vynaložením stejné investice např. na snížení tepelných ztrát docílíme podstatně většího efektu.

Chlazení

Chladnička či mraznička by měly být uloženy na suchém a chladném místě -nepodléhají sice rychle zkáze, ale v teple se musí vyrovnávat z vyšším rozdílem teplot, což nutně vede ke zvýšení spotřeby. Druhou neméně důležitou zásadou by mělo být pravidelné rozmrazování. 1 cm námrazy zvyšuje spotřebu elektřiny o 75 %. Do ledničky samozřejmě nepatří horké hrnce.

Zdravý selský rozum

Kdo chce šetřit energii, svoji kapsu i životní prostředí, ten se musí naučit přemýšlet o tom, co dělá a jak to dělá. Pak už jde všechno samo.

Doporučená literatura

Rěhánek, Tepelné ztráty budov a možnosti jejich zmenšování, SNTL, 1985
Ekologické a ekonomické vytápění, Inforpres, 1994
Energetické desatero pro domácnost, SEI, 1993
V.Staněk, I. Soukup, Energetické minimum pro začínající podnikatele, FEA a SEI, 1992
V.Staněk, I. Soukup, Za málo peněz velké úspory, EA ČR, SEI, EKIS, 1994
M. Štep, Úspory paliv a energie v otázkách a odpovědích, SEI a EKIS, 1993
Jak snížit spotřebu domácnosti - rady a příklady, MHPR ČR a ORF Vídeň, 1992
T. Materna, Možnosti úspor paliv a energie při vytápění zlepšením tepelně izolačních vlastností obvodových plášťů budov a instalačních rozvodů,, SEI, 1992
Oborový katalog firem a podnikatelů z oblasti energetiky, Profes, 1995
Karel Murtinger

Připravil: Program energetických úspor
http://peu.ecn.cz

Komentáre

Jen jedna poznamka:

dokazete si predstavit, nakolik by se zmenil svet, pokud by se kazdy novy dum postavil rovnou se solarnim panelem? V tom mnozstvi by se jednalo o pomerne lacinou zalezitost…