Regulace škůdců, plevelů a chorob v biologicko-dynamickém zemědělství

Radomil Hradil

Poněvadž si v žádném ze směrů biologického zemědělství nemůžeme a ani nechceme pomáhat chemickými prostředky na ochranu rostlin, nabývá na velikém významu prevence. Měli bychom se snažit dosáhnout toho, abychom sami nesprávným hospodařením rozmnožování škodlivých organismů nenapomáhali, abychom dali více prostoru užitečnému hmyzu.

Než přikročíme k zásahu

Zařadíme-li v zelinářském podniku mezi záhony se zeleninou i jeden s kvetoucími bylinami /slunečnice, svazenka, hrách.../, uděláme nesmírně mnoho pro to, aby se k nám slétnul a seběhnul ze širokého okolí hmyz, s jehož pomocí se vypořádáme se škůdci. Známým příkladem jsou zde pestřenky, tzv. vosenky, které se živí nektarem a zdržují se jen tam, kde něco kvete, jejichž larvy pak s velikým apetitem vysávají mšice.

Mezi důležitá preventivní opatření patří osevní postup, tedy důsledné a uvážené střídaní plodin, dále rozumná výživa rostlin, tzn. nepřehnojovat a hnojit nejraději vyzrálým kompostem, ponechávat rostlinám dost životního prostoru, aby jejich pletivo bylo pevné. Za prevenci je možno považovat i smíšené výsadby. Za všechny si uveďme alespoň mrkev a pórek, pak "nevoní" pochmurnatce mrkvové, jejíž larvy způsobují "červivost" kořene mrkve. A jako prevenci lze chápat i postřik výtažky z různých bylin, které mají rostlinu posílit. V bio-dynamickém zemědělství má svůj význam pro zvýšení odolnosti rostlin také aplikace dvou postřikových preparátů, jakož i hnojení kompostem ošetřeným šesti preparáty kompostovými.

Vedle prevence je v biologickém zemědělství důležitá i tolerance. Nesmíme propadnout panice, objeví-li se v porostu první škůdce nebo plevel, nýbrž měli bychom se učit chápat určitou přítomnost doprovodných rostlin a živočichů jako přirozenou a přírodě vlastní.

Homeopatická metoda regulace

Co však dělat, dojde-li k překroční určité dosud tolerované meze? V tomto případě nám biologicko-dynamické zemědělství nabízí alternativní řešení, které se nám může zprvu zdát velmi svébytné, velmi nezvyklé. Je na nás, abychom tato opatření vyzkoušeli a sami se udělali úsudek o něčem, co odporuje celé naší dosavadní zkušenosti. Biologicko-dynamická opatření proti plevelům, škůdcům i chorobám vycházejí z poznatku, že jak člověk, tak i zvířata a rostliny nesestávají jen z viditelného, fyzického těla, nýbrž že mají i vyšší, nadsmyslové složky, že každý rostlinný i živočišný druh má společnou, skupinovou duši. A právě na tuto duši se snažíme zapůsobit, té se snažíme "nahnat strach". Tato duše je nehmotná, je nadsmyslová, tomu musí odpovídat i prostředek, kterým na ni chceme působit. Působení musí být homeopatické. Při přípravě homeopatického prostředku nám jde o to, abychom uvolnili síly vázané až dosud na hmotu. Toho dosahujeme nejprve spalováním, pak dynamizováním a nakonec potencováním.

Jak na škůdce

Dojde-li k výraznému přemnožení nějakého škůdce, které už nemůžeme tolerovat, musíme sáhnout k přímému zásahu. Posbíráme asi tak 50 až 60 exemplářů daného živočišného druhu a spálíme je na ohni z hořícího dřeva. Můžeme po pozemku rozprášit již tento popel, jak to doporučoval tvůrce metody Dr. Rudolf Steiner, anebo můžeme popel dynamizovat, a to tím, že jej jednu hodinu drtíme a třeme v moždíři, porcelánové misce a pod. Pak si připravíme roztok osmé decimální potence D8, kterým stříkáme. Postup při potencovaní je tento: nasypeme jeden gram směsi popela ze dřeva a škůdců do 9 g vody a 3 min. potřepáváme nebo mícháme. Máme D2. Kdybychom pokračovali takto dále, měly bychom u D8 již 100 000 litrů roztoku, což by bylo nezvládnutelné. Proto pokračujeme jen k D4 a pak odebereme menší množství a potencujeme dále. Postřik opakujeme tři dny po sobě. Důležitá je konstelace hvězd, za které spalování provádíme, a to podle toho, která planeta a které souhvězdí zvěrokruhu má na ten či onen živočišný druh obzvláštní vliv.

Denní motýly, mouchy, komáry a molice: Spalujeme, stojí-li Slunce i Měsíc před Blíženci, ev. Venuše i Měsíc před Blíženci.
Můry a moly: Při postavení Slunce a Měsíce před Beranem a Merkuru před Blíženci.

Roztoče varrou, mandelinku, krytonosce zeleného, jakož i ostatní brouky: Slunce před Býkem, stejně jako Měsíc.
Housenky osenic, krtonožku: Slunce před Býkem, měsíc před Štírem.

Mšice: Měsíc před Blíženci, také Venuše a Měsíc před Blíženci.
Štítenky a slimáky: Měsíc před Rakem, také Měsíc a Mars před Rakem.

Roztoče: Venuše nebo Měsíc před Vodnářem.
Nemůžeme ovšem očekávat, že po postřiku škůdce zmizí jako po mávnutí kouzelným proutkem nabo jako po postřiku chemickým jedem. Můžeme však očekávat, že se po opakované aplikaci škůdce z pozemku stáhne, že dostane "strach ze života".

Co s plevely?

Podobná je i metoda regulace plevelů . U nich sbíráme semena, která pak spalujeme, popel dynamizujeme a zhotovíme D8, jímž stříkáme. U plevelů rozmnožujících se silně také podzemními výhonky je vhodné přidat při spalování k semenům i něco z těchto částí jejich těla. Je možné posypávat pozemek i přímo popelem ze spálených semen, ukazuje se však, že dynamizovaný a potencovaný popel má mnohem větší účinek.

Také v tomto případě nedocílíme ovšem vytlačení plevele z našeho pozemku ze dne na den. Postup je třeba opakovat po několik roků za sebou a do čtyř let bychom se obtížného plevele měli zbavit.

Důležitý pro regulaci plevelů je i poznatek, že při zpracování půdy ve dnech, kdy Měsíc stojí v souhvězdí Lva, klíčí velké množství semen plevelů z původní zásoby, zatímco při postavení Měsíce v Kozorohu je následné klíčení minimální.

Opatření proti houbovým původcům chorob

Většina chorob rostlin je způsobena houbami. Úkolem hub je odbourávat odumírající rostlinná a živočišná těla. Houbám patří horní vrstva půdy. Nad úrovní půdy, na těle rostlin, však nemají co pohledávat. Abychom je vrátili tam kam patří, můžeme provést postřik půdy okolo napadených rostlin, u stromů pak také kmene a silnějších větví, a to vývarem přesličky rolní. 10 g přesličky přelijeme 2 l studené vody a povaříme 20 min. Necháme zchladnout, přidáme dalších 8 l vody a dobře promícháme 10 min. Navečer provedeme postřik. Je dobré podpořit výstup šťáv a "prokrvení rostlin příštího dne zrána postřikem zředěným kopřivovým kvasem.
Přesličkovým vývarem můžeme stříkat také preventivně po tři večery před úplňkem, který podporuje výstup hub na úroveň půdy, musíme si však uvědomit, že tím brzdíme také pozitivní činnost hub.

Jestliže ani přeslička nepomůže, pak můžeme u ovocných stromů otrhat několik houbami napadených listů, nechat je rozložit ve vodě a touto kapalinou pak při postavení Měsíce v Raku postříkat koruny a kmeny stromů, postřik pak ještě dvakrát opakujeme, vždy po čtyřech týdnech. Při napadení plodů strupovitostí nebo moniliózu plody spálíme /Měsíc před Štírem/, popel dynamizujeme, známým způsobem zhotovíme D8 roztok a třikrát po sobě v krátkém odstup stříkáme. Za čtyři týdny opakujeme. Před spálením plodů bychom z nich měli nejprve odstranit semena.

Jak však již bylo řečeno na začátku, důležitá je především prevence. Musíme-li již sáhnout po razantnějších metodách přímého boje, nesvědčí to zrovna o našem bezchybném hospodaření.

Radomil Hradil, prebraté z časopisu Valeriána č.4